disorder “ajkdnoiw?n*

myslim, že celkový vzhled a momentální stav osobních věcí každýho z nás je řekněme téměř úměrný aktuálnímu stavu (předevšim psychickýho) jejich vlastníků.

abych to trochu rozved’, budu lehce demonstrovat – e.g. třeba já osobně (taky jsem to na sobě vypozoroval) mám v pokoji právě strašněj chaos. předpokládám, že na pokojích, kde si můžete dělat co chcete a málokdo vám do toho kecá, se to pozná dobře. je tu bordel, a to všude, dokonce tam, kde trávim většinu času.. přibývá tu věcí, dokonce se tu hromadí doposud vám neznámé kusy nábytku a já přestávám vnímat. můj pokoj je mou hlavou, jeho řád a organizace podmíněná tou mojí “hlavní”. nuže, máte-li chuť, zavítejte někdy do hloubi mého vědomí, přijďte na návštěvu. dokonce se domnívám, že tak můžete o vašich hostitelých zjistit mraky informací, co se ohledně jeho osobnosti týče.. a mě tu budou věci dál týdny ležet na jednom místě, a prach se tu bude hromadit do tý doby, než si v sobě urovnám to, čim teď procházim.

ba co víc, tahle myšlenka pro mě je natolik produktivní, že mi vnukla nápad na jedno zajímavý dílo (v grafických rovinách pochopitelně).

scientific calculat0rz

dostane se někdy ai tak daleko, že si z nás bude dělat srandu?

les bacheliers

jak moc byla včerejší noc? hyper! — když jsem odcházel z domova na tramvaj a zapínal jsem si bundu, povedl se mi přesně ten zvuk co slýcháváte při nakoupení kevlaru v counteru. — pár týpků v metru na můstku nasedlo do mezimadelního prostou na eskalátorech a jako na saních to sjeli dolu.. “+ pět bodů pro tebe” — ve vedlejším voze metra na hradčanskou visí pár kluků za nohy hlavou dolu. — v tramvaji, vávra a kubikula: “to je rozsek!” — neé, já se cejtim jako zoidberg, povídá jeden.. — na ulici: “baboo..” – náhodný kolemjdoucí: “waataafaak?” — doma na mě na bývalém rádiu stalin, které letos oslavilo 15 let, čekala moje oblíbená “vystřílená” písnička — kuchyně: chybama se člověk učí & prioritu 1 má olej, 2 příchuť a nejnižší nudle. — potkal jsem zobáka, co se ptal kam že tak pozdě a když sem mu řekl, že na after, tak že prej na ty se chodí ráno ne? taky že jo..

снимок at xpsyska.psyxels

náhodou, maturiťák se letos fakt povedl. nejenom, že jsem nádherně legálně rozkopal půlku sálu ale objevil jsem kouzlo týhle interpersonálně propojený sešlosti různých množin věků, odrůd života a kulturních diferencí. akorát organizační orgán vykazoval lehkou arytmii – neinformovanost, nepřesnost a nižší stádia aphreniae podmínili náš tříhodinový zewl v prostorách již rozpálené lucerny..

pohybové kreace si mě velmi získaly už jenom z toho důvodu, že se jednalo o absolutní porušení a rozrušení daných hodnot a kreativní vytváření svých vlastních amatérskou improvizací, což výslednou míru zábavy dojista krapet hyperbolizovalo. taky mraky novejch lidí sem poznal a především potkal i hromady starších (zdravim mraka, zaida, prandyho..). přesně tak, co víc si přát? třeba after v roxy. no pohádka, ačkoliv nakonec jsme nenáhodou zapadli do “národního” podniku, kde jsme byli svědky nehorázný hip-hoperský show na mtv. no nevim, esli se mám těšit na náš.. bude to rozsek?